Nový způsob identifikace zdrojů znečišťování ovzduší na Ostravsku odpoví na nedořešenou otázku: „Jaký skutečný podíl mají na kvalitě ovzduší místní průmysl, vytápění domácností, doprava, přenos znečištění z Polska a další zdroje?”

Propojení výsledků několika souběžných výzkumných projektů umožní provést dosud nejrozsáhlejší měření a použít nákladné inovativní metody vyhodnocení.

Jak v ovzduší určíme všechny podstatné složky složitého koktejlu mnoha látek? Jak poznáme, kdo nám je do ovzduší přimíchal?

  • výpočet podílů zdrojů receptorovým modelem namísto obvyklého transportního modelu
  • několik způsobů vyhodnocení (měření, modelování, statistika, zpětné trajektorie)
  • 8 měřicích lokalit s paralelně odebíranými vzorky ovzduší
  • rozsáhlé hodnocené území (Ostrava, Moravská brána, polské příhraničí)
  • velký rozsah souběžně měřených látek (okolo 50)
  • neobvykle vysoké časové rozlišení vzorkování (délka odběru 3 hodiny)
  • neobvykle dlouhá měřicí kampaň (celý rok)
  • několik zkoumaných složek životního prostředí(ovzduší, půda, prach usazený na silnicích)

PROČ to ani po mnoha letech výzkumu nevíme?

Znečištění způsobuje vytápění domácností, doprava, průmysl, přenos znečištění odjinud a příroda. Výrazně ho ovlivňují meteorologické podmínky. Různé zdroje působí různé znečištění na různých místech při různých rozptylových podmínkách v různém ročním období.

Není technicky možné přímo změřit podíl zdroje, ale jen celkové znečištění po smíchání emisí mnoha zdrojů dohromady.

Chemickými reakcemi vypouštěných emisí vzniká velké množství znečišťujících látek a nových prachových částic až v ovzduší. Protože tyto sekundární škodliviny nebyly přímo vypuštěny ze žádného konkrétního místa, je komplikované jednoznačně určit jejich původce.

Matematické modely zahrnují jen malou část přírodních procesů, často se jejich výsledky velmi liší od skutečnosti.

Údaje o emisích, které jsou pro vyhodnocení potřebné, mohou být nepřesné a velice se mění v průběhu let i ročních období.

Z technických a finančních důvodů bylo dosud možné sledovat znečištění některými látkami jen v delších intervalech měření (odběr vzorků trval příliš dlouho). Bylo proto obtížné až nemožné vyhodnotit, jak se mění úroveň znečištění v průběhu dne, a jaká je její závislost na směru a rychlosti větru a dalších meteorologických jevech.

Spolupracující instituce

sponsors
sponsors
sponsors
sponsors
sponsors
sponsors
sponsors
sponsors